Arcibiskupský zámek

Zobrazit podstránky

Arcibiskupský zámek stojí na místě původního románského dvorce, který byl na konci 13. století přestavěn na gotický hrad. Ten se stal rezidencí olomouckých biskupů a střediskem manské organizace. Počátkem 16. století začal biskup Stanislav Thurzo hrad upravovat. Tyto úpravy byly z části pozdně gotické, z části již renesanční. Během třicetileté války v letech 1643 a 1645 byl hrad poničen švédskými vojsky a na jeho místě postaven z rozhodnutí biskupa Karla z Lichtensteina honosný raně barokní palác. Podobu dali zámku architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Zámek se stal korunou města, které získalo knížecí vzhled. Avšak v roce 1752 zachvátil město požár a z části mu podlehl i zámek. Po stavebních opravách byla provedena nová umělecká výzdoba zejména ve druhém patře zámku, které bylo nejvíce poničeno.

Zámecká knihovna patří k nejcennějším historickým knižním fondům v České republice. V roce 2001 čítala 90 846 svazků, obsahovala 304 rukopisů, 180 prvotisků. Asi 20 000 starých tisků je do roku 1800 a 1 178 tisků je z 16. století. Zámecká obrazárna v 9 sálech byla nově přebudována a zpřístupněna v roce 1999. Galerie svou spřízněností se sbírkami francouzských králů v Louvru patří k předním v Evropě a zároveň je druhá nejvýznamnější u nás po Národní galerii v Praze. Jsou zde obrazy od gotiky až po baroko. Nejznámějším obrazem je Apollon a Marsyás, který namaloval Tizián jako jedno ze svých nejvrcholnějších děl.

Hudební archiv také patří mezi nejvýznamnější fondy v České republice. Obsahuje množství jinde nedochovaných děl skladatelů 17. a 18. století. Vedoucí biskupovy kapely, polní trubač P. J. Vejvanovský, je zastoupen 130 skladbami. Ve sbírce zpracované profesorem J. Sehnalem jsou zastoupeni i skladatelé jako W. A. Mozart, J. Haydn, K. Dittersdorf, a práce arcivévody Rudolfa Jana (opravované rukou L. van Beethovena).