Květná zahrada

Zobrazit podstránky

Květnou zahradu založil kníže Karel II. z Lichtensteina za hradbami tehdejšího města na neplodné a bažinaté půdě v letech 1665 – 1675. Libosad je příkladem raně barokní zahrady u nás a zároveň předchází pozdější typy francouzských zahrad. Je unikátní autentickou podobou raně barokního libosadu, jehož příklady se na kontinentě a Anglii buď nedochovaly, nebo zbyly jen části.

Květná zahrada tvoří pravidelný obdélník s kratšími stranami na západě a východě. Západní stěnu tvoří 244 m dlouhá galerie – kolonáda se 46 otevřenými arkádovými poli s 46 nikami (okrouhlými výklenky) s antikou inspirovanými sochami. Letohrádek – rotunda s kupolí a 46 bustami faunů a vodními hříčkami tvoří centrum západní strany Květné zahrady. Interiér zdobí štukovaná výzdoba italských umělců. Zajímavým exponátem tohoto objektu je Foucaultovo kyvadlo, jímž Jean Bernard Leon Foucault dokazoval r. 1851 v Paříži otáčení zeměkoule. Kyvadlo zde nainstaloval počátkem 20. století prof. František Nábělek, kroměřížský fyzik a astronom. Spolu s galerií patří mezi nejcennější světové centrální stavby v dějinách zahrad.

Východní část zahrady tvoří barokní voliéra na ostrůvku v profilovaném bazénu, králičí kopec, který se však nedochoval. Dále pak dva navršené zahradní kopečky – tzv. jahodové kopečky, z nichž je možno přehlédnout celou zahradu, a dva labyrinty, kruhový a čtvercový. Vše lemují vysoké stříhané ploty o délce 5,5 km a nízké stříhané ploty a plůtky. Původní vchod galerií byl nahrazen tzv. Zahradníkovým domem a dvěma skleníky v empírovém slohu. V současné době jsou ve sklenících a v rotundě pořádány kulturní a společenské akce.